Poruchy spánku

Předplatné Předplatné
minut čtení 30–40 minut
Náročnost Náročnost: Lehčí

Zřejmě bychom obtížně hledali člověka, který by nezažil noc, kdy špatně spal. Kdo však mívá narušený spánek opakovaně, ví, jak trýznivé a frustrující probdělé noci bývají. Hodiny ubíhají, ale spánek nepřichází. Marnost nad marnost: O co víc se snažíme usnout, o to méně to jde. V hlavě se stále honí myšlenky, jindy máme „tupé prázdno“. Ráno se blíží, závidíme všem, kteří už několik hodin blaženě odfukují a nový pobledlý, nevyspáním narušený den je před námi...  Není divu, že hledáme cesty, jak se nespavosti zbavit: Začínaje meduňkou a meditací, alkoholem a hypnotiky konče. V následujících devíti kapitolách se však nebudeme prvoplánově snažit hledat způsob, jak se zbavit problému, ale pokusíme se pochopit jeho hlubší zdroje. Půjdeme k pramenům spánkových poruch. Jedině jejich poznání dává naději na provedení životních změn, které mohou vyústit v klidný spánek.

Změnit jen spánek (stejně jako všechny ostatní příznaky poruch, o kterých web uTerapeuta.cz pojednává) totiž znamená vypnout monitor, ale počítač s běžícími rušivými programy nechat zapnutý… 

Pojďme si projít potenciální příčiny spánkových poruch postupně, od méně hlubokých rovin k hlubším.

Spánková hygiena aneb vnější podmínky spánku

„Čistota je půl zdraví,“ říká se, a někdo žertem dodává, že „špína celé.“ Tak, jako někdy bereme tělesnou hygienu na lehkou váhu, děláme to i s tou spánkovou. Nedodržujeme potřebnou délku spánku, schází hodiny naspané před půlnocí, spíme na nevhodném gauči. V posteli poleháváme i přes den, postel přestává být místem, kde se spí, ale je pro nás místem, kde se čte, kouká na televizi, píšou firemní maily… Jindy neustavíme čas pravidelného uléhání a vstávání. Pokud chybí denní spánkové rituály, tělo je zmateno, kdy je den, kdy je noc, kdy od něj čekáme bdělost a kdy spánek. Když nechodíme „spát se slepicemi“, rozladíme si biorytmy. Mnohdy nám schází alespoň pár hodin času na „přechod“ mezi aktivním časem a spánkem. Sledujeme filmové drama, učíme se do školy nebo pracujeme až do poslední chvíle před ulehnutím. Řešíme náročné úkoly, které nám pak doslova a do písmene nedávají spát. Jindy se nekvalitně stravujeme během dne a vydatná večeře nebo pití zaměstná organismus do té míry, že není připraven relaxovat.

Všechny tyto skutečnosti mají pochopitelně i své psychologické příčiny, o kterých se je možné dočíst v jiných článcích (např. text Polaritní osobnosti). Na tomto místě se omezím na pouhé upozornění o jejich existenci a působení na spánek.

Toxicita vnitřního prostředí

Obdobně, jako někteří lékaři podceňují psychologické faktory nemocí, mnozí psychologové nedoceňují význam biologických vlivů na duši. Je ovšem důležité uvědomit si, že stejně jako bychom zřejmě jen velmi nesnadno usnuli v nevhodných fyzikálních a chemických podmínkách ložnice (v hluku, čpavém zápachu, vedru, …), i náš organismus má své fyzikální a chemické podmínky. Nejsme si vědomi, že spánek je aktivní děj – nejedná se o pasivní „vytáhnutí spotřebiče ze zástrčky“. Spánek je tedy aktivní mozkový děj, ke kterému je potřeba zdravých mozkových funkcí. Jsme-li příliš unavení, pod vlivem alkoholu nebo drog, „napumpovaní“ kortizolem a dalšími stresovými hormony, pak mozek nemá dost „sil“ na spánek, případně „architektura“ spánku (jeho strukturální stavba) je narušená. I když opilý člověk usne, nespí dostatečně kvalitním spánkem. Mozkové funkce neprobíhají takovým způsobem, aby došlo k občerstvující funkci spánku. Dříve, než postoupíme k již ryze psychologickým zdrojům, se vyplatí přemýšlet o tom, zda si nezamořujeme naše vnitřní prostředí toxickými vlivy. Proto tolik terapeutů trvá na tom, aby dříve, než přistoupí k terapeutické práci intoxikovaný pacient prošel detoxikací. Narušení biologických funkcí je jako šikmý, nahnutý stůl. Sebelepší pokrm na něj postavíme, sjede dolů na zem a padne vniveč. Stejně je to s psychologickou pomocí.

Pojďme se podívat na šest častých psychologickýchdůvodů narušení spánku.

Absence konejšivé matky

„Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet,“

Žalm 4:9

Biblický žalmista si libuje. Bůh je pro něj tatínkem, na kterého se může spolehnout. Svou ochranou a přítomností dodává autorovi žalmu pocit bezpečí, takže může klidně spát. Ať už v Boha věříme nebo nikoliv, je velmi důležité mít z dětství zažito, že nám rodiče „kryjí záda“. V ideálním případě je rodič přítomný, laskavý, dodává nepřehlednému světu smysl. Pojmenovává trápení, hledá pro ně řešení, razí teorii, že „Žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří“ a „ráno je moudřejší večera.“ Takový rodič je skutečně „boží“, protože na dítě působí tak, že může jít klidně spát, může se na něj spolehnout. Životní realita má ale mnohdy k božímu ideálu daleko. V prvních měsících a letech života bývá hlavní postavou, ke které se dítě citově i prakticky (např. kojením) upíná, matka. Už její samotná nepřítomnost (pro nemoc, rodinnou krizi...) bývá pro dítě samo o sobě handicapem. Ale i když je rodič fyzicky přítomný, nemusí to ještě znamenat ...

Celý text dostupný pro předplatitele za částku menší než 2,70 Kč za den

Cena: 980 Kč / rok

(82 Kč / měsíc)

Můžou vás zajímat tyto články

error: