Erotický rozměr vztahu mezi rodičem a dítětem. Význam pro vývoj dítěte a nástrahy aneb Oidipský komplex v praxi

Sexuální náboj ve vztahu mezi rodičem a dítětem byl a stále je delikátní, choulostivé až ožehavé téma. Hrozí v něm hned několik rizik a nebezpečí. Tím hlavním strašákem je sexuální zneužití dítěte rodičem, tedy incest s jeho obrovským zraňujícím dopadem na další emoční a sexuální vývoj dítěte. Mnozí rodiče proto vytvoří kolem sexuality v páru dítě – rodič tabu, nebo své city schovávají, např. za vtipkováním o erotice. 

Touhu dítěte po rodiči opačného pohlaví psychologicky studoval Sigmund Freud. Všiml si celého souboru souvislostí týkajících se naplnění anebo odmítnutí touhy ve vztazích uvnitř rodiny. Nazval jej podle starořecké báje Oidipský komplex. 

Mnoho lidí má k oidipskému komplexu přezíravý postoj. Jedni v něm vidí banální lásku chlapečka k mamince, jiní jenom další báji, tentokráte z hlavy překonaného psychiatra. Jak si ale dále ukážeme, úspěšné zvládnutí oidipských vztahů, tedy zpracování erotických tužeb ve vztahovém trojúhelníku matka – otec – dítě, vede k rozvoji mnoha podstatných duševních zdatností. Naopak nenaplnění potřeb oidipské fáze je předpokladem pro vznik psychických potíží. Velmi záleží, jestli ve vztahu mezi rodičem a dítětem je anebo není erotický rozměr přítomný a jakou má podobu. Spolu s dalšími faktory rodinného soužití, kterým se budeme dále podrobně věnovat, totiž rozhodne o tom, jestli: 

1. se bude v budoucnu cítit dítě s opačným pohlavím bezpečně, 
2. se bude cítit dost sexuálně atraktivní, 
3. se bude ztotožňovat se svou pohlavní rolí, 
4. si bude opačného pohlaví vážit, 
5. se naučí prohrávat a brát neúspěchy jako součást života 
6. se naučí tolerovat různé názory, snášet alternativní pohledy na svět. 

V populárně naučné i odborné literatuře se obvykle setkávám s podrobným vylíčením historie vzniku a myšlenky oidipského komplexu, mýtu o králi Oidipovi. Málo se však dozvíme o tom, co nás nejvíce zajímá. O praktických dopadech na vývoj a další život dospívajícího dítěte a o tom, jak vypadá optimální rodinná konstelace. Následky jsou přitom dalekosáhlé. 

Pokud totiž neproběhne oidipská fáze vývoje dítěte uspokojivě, může dojít k: 

1. chronickým pochybnostem o naší atraktivitě
2. nedostatku schopnosti zažívat vzrušení, jak sexuální, tak i obecné: schází prožívání slasti a nadšení v různých oblastech života
3. vytvoření předsudků a strachů v oblasti sexuality
4. mileneckým aférám. Ty jsou dány buď a) potřebou si dokazovat atraktivitu, nebo b) chronickým zaujetím, zamilovaností do rodiče, tedy partnera někoho jiného (otce či matky). Partneři někoho cizího jsou tehdy silně vzrušující. Matka je manželkou našeho otce, tedy cizí ženou. V dospělosti se pak stává představitelkou této „cizí“ manželky, matky, žena kolegy nebo kamaráda. U žen to platí pochopitelně stejně, jen v obráceném pohlavním gardu. 
5. neschopnosti přijímat životní prohry jako přirozenou součást života

Pojďme to vzít proto „od lesa“ a řekněme si rovnou tři základní podmínky, které dítě pro svůj zdravý sexuální a vztahový život potřebuje. Každé vychýlení do extrému přitom zavdává na vznik pozdějších problémů. Popíšeme si, jak vypadá zdravý průběh i nezvládnutí oidipského komplexu. Co tedy dítě potřebuje od rodiče cítit?

Jsou to především: 1. zážitek ...